Pandemie. Nejvíce skloňované slovo v jarních měsících. Jak se ale dotkla školství? Oslovili jsme ředitelů různých škol, kterým jsme během jarní koronakrize pomáhali se zprovozněním online výuky a zeptali se jich na zkušenost s naším projektem Učíme online.

Interview s panem Tauferem nám jako jedno z prvních potvrdilo, že se naše úsilí vyplácí. Jak tedy vidí koronakrizi ředitel základní umělecké školy v Rýmařově a jak se s ní na škole vypořádali?

Více zjišťoval náš dobrovolník Jan Meissner.

Jak jste zvládali první týdny pandemie? Přišlo vám Učíme online užitečné?

Pomoc z vaší strany přišla fakt vhod, protože musím říct, že dělat ředitele školy v době koronaviru, to je fakt za trest. Já jsem nevěděl, kam skočit, bylo to strašné. Potřeboval jsem technickou pomoc s přechodem na distanční vzdělávání, které bych asi zvládl, ale stálo by mne to tolik úsilí… Už jsem na to neměl energii.

Proč jste teda zvolil Učíme Online? Věřím tomu, že existují nějací místní provideři, kteří by to zvládli.

To asi ano, ale byla to spíše náhoda. Máme školní matriku provozovanou u firmy Sensio, jehož ředitelem je Jan Tobolík, který je aktivní v Učíme online. Já jsem se tedy obrátil nejdříve na našeho smluvního partnera. On však práci udělal v rámci Učíme online.

Office 365 byly pro vás první volba? Vůbec jste o Google Classroom nebo nějakém jiném programu nepřemýšleli?

Upřímně řečeno, platforem na online výuku je moře a uvědomuji si, že Office 365 není jediný a není možná ani nejlepší systém. Chtěl jsem ale jít do mainstreamu, a to zcela záměrně. Nedává smysl učit se dva, tři systémy podle toho, kam děti chodí do školy a licenci na Office 365 jsme měli už dávno vyřízenou. Google Suite je určitě výborný systém, to si uvědomuji, ale nějak jsem se rozhodl musel…

Jaký máte počet studentů a jaké je věkové rozpětí?

Jsme malá škola, máme 400 žáků a věkové rozpětí je klasicky od 5 let do 19 let, protože jsme v Rýmařově trochu odstrčení. Žáci po 19. roku většinou odcházejí na vysokou školu nebo někam pryč z Rýmařova.

Dalo by se říct, že jste vlastně taková odpolední škola. Koordinoval jste nový systém s ostatními školami ve vašem okolí?

S ostatními školami koordinace nebyla možná, protože uzavření všech škol i ZUŠek bylo a pořád je krizová chvilka a to se koordinovat nedá. Moji kolegové však zareagovali skvěle a rychle, za co je musím strašně pochválit. Okamžitě po jarních prázdninách navázali kontakt se svými žáky. Každý to však udělal po svém, každý podle toho, na co byl zvyklý. A pro mne jako pro ředitele to znamenalo naprostý chaos a naprostou ztrátu kontroly nad děním ve škole. To byl další důvod, proč jsme vlastně zvolili 365. Abychom to zjednotili.

Jak pro nich fungovalo přijetí takovéhohle nástroje a co na to starší kolegové?

Tohle je jedna z věcí, ze které jsem potěšen i překvapen a utvrdilo mě to v tom, že věk není rozhodující v přijetí nebo nepřijetí IT technologie. To s tím vůbec nesouvisí. Mám kolegyně, kterým je přes 60 a ty zareagovaly nesmírně pružně. Sice se mi přiznaly, že to nemají rády, ale stejně když už byla ta situace taková, jaká byla, tak to zvládly naprosto krásně. Výuka do 14 dnů fungovala, samozřejmě v omezeném režimu, v některých případech distanční výuka není úplně plnohodnotná.

Jak vlastně probíhalo celé nastavení online řešení? Předpokládám, že vy jste byl tím koordinátorem, který to s panem Tobolíkem řešil, ale pak muselo proběhnout školení učitelů samotných.

Školení kolegů přijít muselo a probíhalo online. Každý si vzal svůj notebook a spojili jsme se. Velmi důležité bylo, že jsem k tomu nejdříve vytvořil tištěný manuál pro kolegy, aby se ti, kteří nejsou úplně zdatní na počítači nebo ti, co neznají prostředí Office 365, měli na co obrátit. A pak jsem to samé vytvořil pro žáky a rozeslal jsem to přes školní matriku mailem rodičům i žákům. Takže komunikace je v krizové chvíli naprosto zásadní.

Jaký je nyní s online řešením vypadá? Vyplnili jste, že jej využíváte jen tak z poloviny.

Já se upřímně domnívám, že uzavření škol v České republice koronavirové pandemii pomohlo. Co si ale myslím, že vláda České republiky úplně nezvládla, je to otevírání škol. Otevřete školu, otevřete ji jen pro někoho, jenom dobrovolně, jenom za určitých podmínek, tak to znamená, že ta výuka prostě přestala probíhat ke spokojenosti všech. Navíc bychom krásně odpilotovali tuhle distanční výuku, kterou jsme takhle docela hezky rozjeli. V tuhle chvíli nám distanční výuka funguje, ale jenom pro ty děti, které cíleně zůstaly doma.

Největší přetrvávající problém je nevyhovující technika mezi žáky. Je to tedy nedostatečné technické vybavení co se týče počítačů nebo spíše špatné internetové připojení?

V podstatě jste to právě řekl. A plus ještě nevyhovující vybavení tam, kde se děti nachází, protože nebyly vždycky jenom doma. Další překážkou bylo nedobré sociální zázemí. Děti v době výuky potřebovaly klid, ale skutečnost byla taková, že jim za zády jela televize a maminka se dívala na Ordinaci v růžové zahradě. Někteří skutečně nepochopili důležitost výuky.

Proč by škola měla využít služeb Učíme online a našich dobrovolníků, co vám to přineslo a jakým věcem se máme vyvarovat?

Já jsem měl několik zásad. První věc - neotravovat rodiče. Druhá věc - komunikovat, komunikovat, komunikovat a neustále vysvětlovat. Další krizová zásada - neočekávat pomoc zezhora. I když to pro naše nadřízené bylo taky něco nové. Učili jsme se všichni. A co se týče vaší pomoci, pomoc pana Tobolíka a vaší aktivity přišla velmi vhod. Prostě nemohla přijít v lepší okamžik!

Celý videorozhovor s panem ředitelem Tauferem najdete zde.