V době, kdy jsem sama plnila povinnou školní docházku, tedy za socialismu a komunismu, bylo běžné posílat romské děti do zvláštních škol. I po třiceti letech od sametové revoluce je však diskriminace a segregace romských dětí ve školském vzdělávacím systému stále ožehavé téma, které často skončí až u Evropského soudu. Svědčí to mimo jiné o tom, že přes veškeré snahy všech zúčastněných stran, počínaje MŠMT a konče samotnými pedagogy, není integrace romských žáků do běžných tříd ani zdaleka snadná.

Webinář učíme online 

Nejen romské děti, ale všechny jiné, které přicházejí ze sociálně slabých rodin a potýkají se ať už z jakýchkoli důvodů s obtížnou životní situací, jsou a vždy budou součástí našeho pedagogického světa. Jak postupovat, když se takové dítě v naší třídě objeví? Co můžeme jako pedagogové udělat pro to, aby se romské děti lépe integrovaly mezi ostatní žáky? Co bychom měli vědět o dětech ze sociálně vyloučených lokalit? Odpovědi na tyto otázky můžete nalézt v našem kurzu, který vedla lektorka Veronika Kandelová, sociální pracovnice s mnohaletými zkušenostmi v oblasti práce s romskými dětmi a mládeží.  

Historický kontext 

Pro lepší pochopení toho, jak se problémy sociálního vyloučení odráží v životě romských dětí a především v jejich vzdělávání, lektorka Veronika nejprve stručně nastínila historii Romů v kontextu České republiky. Dozvěděli jsme se například to, odkud se vzalo slovo Rom a proč se Romové během pravidelného sčítání lidu neradi hlásí k romské národnosti. Bylo také potřeba definovat termín sociálně vyloučená lokalita – bylo nám vysvětleno, co je sociální vyloučení, kde se takové lokality nacházejí a jakým problémům lidé žijící v těchto místech nejčastěji čelí.  

Romské dítě ve třídě a co s tím 

Hlavní část webináře byla věnována tomu, jak postupovat, pokud máme problematické romské dítě ve třídě.  Pedagogové by měli v prvé řadě znát a zkoumat pravé příčiny nežádoucího chování. Stává se totiž, že např. pozdní příchody nebo nevypracovaný domácí úkol bývají chápány jako neochota a lajdáctví, ve skutečnosti ale za tím je mnohdy třeba nedostatečná kapacita rodiny. To, jak se problémy romských dětí ve škole projevují a jak je my pedagogové vnímáme, je jedna stránka věci, a ta druhá je, co s tím můžeme z pozice pedagoga dělat. Lektorka zdůraznila především nezbytnost multioborové spolupráce a to, že učitel nikdy sám nemůže takovou situaci zvládnout. Jako zajímavá metoda multioborového řešení obtížné situace dítěte byla uvedena interaktivní případová konference, o co přesně se jedná se dozvíte v našem webináři. Kromě toho byla zmíněna celá řada dalších způsobů řešení, od hmotné a psychologické pomoci, přes doučování až po práci v menších kolektivech, alternativní přístupy ke vzdělávání a větší zapojení osobních asistentů. 

Současná segregace romských dětí 

Pokud jde o řešení přetrvávající segregace romských dětí ve vzdělávání, je podle lektorky Veroniky nezbytné, aby každý, ať už rodič, učitel nebo ředitel školy, začal sám u sebe a reflektoval především své vlastní stereotypy. Současná situace totiž pouze odráží dlouhodobý postoj většinové společnosti k Romům. Ptejme se sami sebe, zda už předem nepřistupujeme k romským dětem jako k těm, se kterými budou problémy, které jsou nepřizpůsobivé a nemají zájem o vzdělávání. Objeví-li se ve třídě pár žáků romské národnosti, rodičové těch zbývajících pošlou své děti do jiných škol a romské děti tak, byť ne cíleně, skončí v oddělených třídách. Jenže jak se pak takto odlišné společenské skupiny mají naučit spolu mluvit a vycházet?